![]() ![]() ![]() |
Workflow není nutné definovat pro každý typ hlášení jednotlivě, je možno využít toho, že se nastavení dědí z nadřazeného typu hlášení. Platí, že workflow je aplikací hledáno nejprve u typu hlášení, který uživatel zadal a pokud nebylo nalezeno, hledá se u rodiče a dále směrem ke kořeni stromu.
Správně nadefinované workflow by mělo obsahovat právě jeden počáteční a alespoň jeden koncový stav. Typ stavu se volí při zakládání stavu, kromě počátečního a koncového existují ještě další typy, které definují chování aplikace v tomto stavu a zároveň usnadňují tvorbu workflow. Typ stavu mimo jiné určuje komu a jaký email se pošle při přechodu do stavu, toto standardní chování je popsáno v následující tabulce. Toto chování je možné kompletně předefinovat při editaci stavu. Dále je u stavu možné určit dobu, po kterou je povoleno zůstat ve stavu (v hodinách) a akci, která se má provést při překročení této doby - je možné poslat výstražné emaily odpovědným osobám a/nebo nechat automaticky přesunout požadavek do definovaného stavu (např. pro stav, kdy je žádáno odsouhlasení zadavatelem a zadavatel tři dny nereaguje, je možné považovat požadavek za schválený, tj. je možné jej automaticky přesunout do stavu ukončeno).
Typy stavů používané při tvorbě workflow
U jednotlivých stavů je třeba nadefinovat také přechody, klikněte na ikonku detail u stavu. U každé hrany je možné určit název, který se poté zobrazí řešiteli v seznamu možných posunů požadavku. Pokud není název hrany definován, zobrazí se název cílového stavu hrany. Ze stavu typu "vyřešeno" je nutné navíc u každé výstupní hrany nadefinovat, zda je souhlasná nebo nesouhlasná. Uživatelé se při schvalování požadavku nejprve rozhodnou, zda s řešením požadavku souhlasí nebo nesouhlasí. Poté už vybírají pouze z množiny stavů, do kterých vede (ne)souhlasná hrana dle jejich první volby. Pokud chcete uživatelům schvalování požadavku co nejvíce zjednodušit, nadefinujte z každého stavu typu „vyřešeno“ jednu souhlasnou a jednu nesouhlasnou hranu, po prvním kroku bude následný stav vybrán automaticky. V případě stavu typu "schvalováno" je také možné definovat, zda se jedná o hranu souhlasnou nebo nesouhlasnou. V případě, že je definována pouze jedna výstupní souhlasná hrana, bude tento stav přeskočen v případě, že zadavatel je jedním z řešitelů, tj. vedoucí si sám sobě schvaluje požadavek. Přechod hranou je možné podmínit předchozím stavem workflow. Pokud při editaci hrany ze stavu "vyjádření" do stavu "řešeno OIT" zadáte jako předchozí stav "řešeno OIT", půjde tato hranu použít pouze pokud je požadavek ve stavu "vyjádření" a předchozí stav byl "řešeno OIT". Pomocí této možnosti je možné definovat workflow "s odbočkou", kdy v každém stavu workflow je možné se obrátit na jakéhosi experta, který ovšem musí po vyjádření vrátit požadavek do původního stavu.
K přechodům lze také definovat řešitelské parametry. Ty je, pokud jsou definovány nutné nebo možné vyplnit před provedením změny stavu (přechod po hraně workflow). Řešitelské parametry lze nadefinovat stejně jako parametry uživatelské pro přizpůsobení formuláře při definici typu hlášení. Parametry je možné pojmenovat, definovat jejich povinnost, pořadí zobrazení a typ (viz 6.1.2 Přizpůsobení formuláře). Dále je nutné nadefinovat tzv. „určení“ parametru, kterým se udává, kdy je daný parametr třeba vyplnit a kde se zobrazí ve výpise:
Význam volby „určení“ parametrů
V případě, že parametr je definován „pro určenou akci“, je nutné provést definici, které přechody jsou těmi určenými akcemi. Toto je možné zadat při definici přechodů, kdy pro parametr k editovanému typu hlášení a jemu nadřízeným typům hlášení s příslušným „určením“ se zobrazí zaškrtávací pole s názvem parametru u každého přechodu. |